Hare Krišna, dnešní článek: Poté co přijal zasvěcení, může být člověk připoutaný k smyslovému požitku? je od Śrīla Prabhupāda Bhaktisiddhānta Sarasvatī
Modlitby
Śrī Guru-Praṇāma:
oṁ ajñāna-timirāndhasya
jñānāñjana-śalākayā
caksur unmīlitaṁ yena
tasmai śrī-guruve namaḥ
„Nabízím své uctivé poklony mému duchovnímu učiteli, který pochodní poznání otevřel mé oči, jež byly zaslepeny temnotou nevědomosti.“
Dva důležité verše:
suna suna nityananda, suna haridasa
sarvatra amara ajna karaha prakasa
prati ghare ghare giya kara ei bhiksa
‘bala krsna, bhaja krsna, kara krsna-siksa’
„Slyš, slyš, Nityanando! Slyš, Haridási! Rozšiřte Mé přikázání všude! Choďte od domu k domu a žebrejte od všech obyvatel: ‚Prosím, zpívejte Krišnovo jméno, uctívejte Krišnu a následujte to, co Krišna učí.‘“
(Šrí Čaitanja-bhágavata, 2.13.8–9)
harer nāma harer nāma
harer nāmaiva kevalam
kalau nāsty eva nāsty eva
nāsty eva gatir anyathā
„V tomto věku hádky a pokrytectví je jediným způsobem jak dosáhnout osvobození zpívání svatých jmen Pána. Není žádná jiná cesta. Není žádná jiná cesta. Není žádná jiná cesta.“
Mahā-mantra Hare Kṛṣṇa:
Hare Kṛṣṇa Hare Kṛṣṇa
Kṛṣṇa Kṛṣṇa Hare Hare
Hare Rāma Hare Rāma
Rāma Rāma Hare Hare
Poté co přijal zasvěcení, může být člověk připoutaný k smyslovému požitku?
Śrīla Prabhupāda Bhaktisiddhānta Sarasvatī
(z Amṛta Vāṇī)
Proces vedoucí k dosažení transcendentálního poznání se nazývá zasvěcení. Měli bychom si být vědomi toho, že Nejvyšší Pán je transcendentální Absolutní Pravdou, my jsme Jeho věčnými služebníky, a jako takoví nemáme žádnou jinou povinnost, než Mu sloužit. Být si toho vědom znamená být skutečně zasvěcen. Absence tohoto poznání je nevědomost.
Slovo „zasvěcení“ je v současné době předmětem sporů. Lidé se pyšní tím, že přijali zasvěcení od nefalšovaného (bona fide) duchovního mistra, ale jak je možné, že si dokonce i po přijetí zasvěcení zachovávají hmotná pouta? Jak je možné, že touží po tom, aby se zlepšil jejich hmotný život? Pokud se nezávislí a pyšní lidé neučí o svém vztahu s Pánem, potom se se svým zasvěcením jenom nanicovatě chvástají.
Místo toho, aby se chovali ke svému duchovnímu mistrovi jakoby to byl samotný Bůh, zacházejí s ním jako se svým žákem, který je dobrý tak akorát na to, aby podporoval jejich rozhodnutí. Tím, že považují Gurua za obyčejného smrtelníka, páchají u jeho lotosových chodidel přestupky.
Duchovní mistr je hoden toho, abychom ho uctívali. Nikoho bychom neměli uctívat více nežli Gurua. Služba Guruovi je nadřazena službě Krišnovi. Vyšší náboženský princip než služba Guruovi není. Dokonce i když to znovu a znovu slyšíme, kvůli našemu silnému poutu k tělu a domu na to zapomínáme a myslíme si, že sloužit rodinným příslušníkům a sobě samým je mnohem důležitější. Naše postavení se podobá postavení chlapce, který se tak ponořil do hry, že zapomněl na svoji povinnost studovat.
Pokud po přijetí zasvěcení neprobudíme naše sklony sloužit Pánovi, nemůžeme než rozvíjet touhy po prestiži, majetku a službě našim rodinným příslušníkům. Člověk obdrží příležitost sloužit Pánovi pouze díky velkému štěstí, avšak my tuto příležitost hloupě promrháme. Následky naší bláhovosti jsou tak jedovaté, že nás zanechávají jenom zklamané. Nepochybujte o mých slovech. Jak nám mohou Guru a Vaišnavové pomoci, když nenásledujeme jejich pokyny?
Tematický průvodce:
Krišna-Katha
