Sastriya Sadhu-Sanga

Článek: Sastriya Sadhu-Sanga

od Šríly Bhakti Prajnana Kešava Gosvami Maharaja

cintamanir jayati somagirir gurur me siksa-gurus ca bhagavan sikhi-pincha-maulih yat-pada-kalpataru-pallava-sekharesu lila-svayamvara-rasam labhate jayasrih

[„Sláva Cintamani a mému zasvěcujícímu duchovnímu mistrovi Somagirimu. Sláva mému poučujícímu duchovnímu mistrovi, Nejvyšší Osobnosti Božství, který nosí ve své koruně paví pera. Ve stínu Jeho lotosových nohou, které jsou jako stromy přání, si Jayasri [Radharani] užívá transcendentální nálady věčné společnice.“ (C.c. Adi 1.57)]

Všechna sláva tomu, koho Šrí Kršna, milovaný život a duše Šrí Rádhy, považuje za milejšího než svůj vlastní život. Všechna sláva tomu, kdo je nayantara, hvězda oka Šrí Rádhy, a je vším pro Šrí Krišnu. Sláva té osobnosti, která je věčným společníkem Šrí Gaurangy a Šrí Šrí Rádhá-Góvindy a která je jediným přítelem, útočištěm a samotným životem a existencí pokleslých duší jako jsem já.

Všechna sláva Šrí Gurudevovi, mému věčnému mistrovi, který je věčně uctívaným pánem mého srdce, vysvoboditelem pokleslých a nejvelkorysejším oceánem soucitu. Všechna sláva tomu drahokamu plnícímu přání (cintamani svarupa) Šrí Šrímad Bhaktisiddhántovi Sarasvatí Prabhupádovi, osobnímu společníkovi Gaury a Rádhy (gaura-radhe nijajana). Prach z jeho lotosových nohou je předmětem mé neustálé touhy a je mou nejvyšší nezbytností.

Kéž na mě tento prabhu, který nevidí chyby druhých (adosa darsi) a který je přítelem zoufalých a opovrženíhodných (dina bandhu), vrhne svůj milosrdný pohled. Kéž by mohl díky svým vlastnostem odpustit přestupky pokleslému přestupkáři jako jsem já, a dát mi tak příležitost mu věčně sloužit. Tímto se modlím a odevzdávám u jeho lotosových nohou.

Jsem nevědomý, slepý a pokleslý. Nevím a ani jsem se nepokusil dozvědět, co je příznivé a co nepříznivé. Můj sri guru-pada-padma však přišel z Goloky na tento svět pouze proto, aby mi pomohl. Jeho srdce bylo sužováno břemenem úzkosti, když viděl mou nepřátelskou povahu, a po nějaké době se vrátil do svého věčného sídla.

Jen on milosrdně přiměl lidi jako já, kteří byli zaslepeni nevědomostí, aby se seznámili se skutečností, že neexistuje žádný jiný způsob blahobytu kromě sadhu-sangy a že neexistuje žádný způsob, jak dosáhnout milosti a služby Bhagavána jinak než získáním sadhu-sevy a sadhu-krpy.

Sádhuové jsou pouze ti, kteří jsou plně oddáni Bhagavánovi (bhagavadanugat) a výlučně se odevzdali Krišnovi (kršnaika-sarana). Společnost takových sádhuů je pro nás jedinou žádoucí věcí, protože jedině ta poskytuje nejvyšší blaho. V jistém smyslu jsou pouze sádhuové životem celého života člověka. Nikdo kromě sádhuů neboli bhaktů Gaurasundary není můj přítel a nejvyšší příznivec.

Tak příznivé poselství jsem dostal příležitost slyšet milostí mého gurudevy. Dostal jsem příležitost od něj nejen naslouchat, ale také se s ním stýkat, čehož jen zřídka dosáhnou i polobozi, a také se stýkat s jeho nija-jany, osobními společníky. Jen díky tomu se pokleslý a zkažený člověk jako já stal úspěšným.

Jak tedy mohu najít jiné útočiště nebo oporu než modlitbou o milost u lotosových nohou mého prabhua, vysvoboditele pokleslých a přítele světa? Modlím se k němu se sepjatýma rukama a skloněnou hlavou.

adadanas trnam dantair idam yace punah punah srimad-rupa-padambhoja-dhulih syam janma janmani

[“Tato pokleslá duše stojí se slámou mezi zuby a neustále prosí o prach z lotosových nohou Šrímad Rúpy Gósvámího zrození za zrozením.” (Sri Raghunatha dasa Gosvami, Dana-keli Cintamani 175)]

Neexistuje žádný jiný způsob, jak dosáhnout nejvyššího blahobytu než prostřednictvím sádhu-sangy, a proto najdeme ve Šrímad-Bhágavatamu (11.26.26) tento pokyn:

tato duhsangam utsrjya satsu sajjeta buddhiman santa evasya chindanti mano-vyasangam uktibhih

[„Inteligentní člověk by proto měl odmítnout veškerou špatnou společnost a místo toho přijmout společnost svatých oddaných, jejichž slova odseknou nadměrnou připoutanost mysli.“] Člověk by měl přijmout sat-sangu a vzdát se všech druhů asat-sangy. Vlivem sádhu-sangy, jinak řečeno, ostrými slovy vycházejícími z lotosových úst čistých oddaných, se ze srdce navždy rozptýlí skryté rozmary mysli v podobě touhy po smyslovém požitku a také skryté touhy po smyslovém požitku v podobě touhy po odříkání.

Pokud se člověk k takové sádhu-sanze a sádhu-sevě stane lhostejným, ztratí cestu k dosažení příznivosti a bhagavat-priti. I když je taková sádhu-sanga extrémně vzácná, není zcela nedosažitelná pro toho, kdo se za ni modlí bez podvádění, s upřímností a s vědomím, že získat společnost sádhua je v tomto světě asadhuů (neoddaných) velmi obtížné.

Bhagaván se milostivě zjevuje v tomto světě, aby poskytl Svou sangu, a někdy posílá své drahé společníky. Ve Sri Caitanya-caritamrtě najdeme:

sadhu paiya kasta bada jivera janiya sadhu-guru rupe krsna aila nadiya

[“S vědomím, že pro džívu je velmi obtížné narazit na sádhua, se sám Krišna zjevil jako sádhu a guru v oblasti Nadiya.”]

sri-krsna-caitanya ara prabhu nityananda yanhara prakase sarva jagat ananda

[“Zjevení se Šrí Krišny Čaitanji a Prabhu Nitjánandy zaplavilo svět štěstím.” (C.c. Adi 1.87)]

dui bhai hrdayera ksali‘ andhakara dui bhagavata-sange karana saksatkara

[“Tito dva bratři (Pán Čaitanja a Pán Nitjánanda) rozptylují temnotu vnitřního jádra srdce, a tak pomáhají člověku setkat se se dvěma druhy bhagavatů (osob nebo věcí ve vztahu s Osobností Božství).” (C.c. Adi 1.98)]

eka bhagavata bada—bhagavata-sastra ara bhagavata—bhakta bhakti-rasa-patra

[„Jedním z bhágavatů je velké písmo Šrímad-Bhágavatam a druhým je čistý oddaný pohroužený do nálad láskyplné oddanosti.“ (C.c .Adi 1.99)]

dui bhagavata dvara diya bhakti-rasa tanhara hrdaye tanra preme haya vasa

[„Skrze činy těchto dvou bhágavatů Pán vštěpuje do srdce živé bytosti nálady transcendentální láskyplné služby, a tak se Pán v srdci svého oddaného dostává pod kontrolu lásky oddaného.“ (C.c. Adi 1.100)]

Existují dva druhy sádhuů: šástry (písma) a bhaktové (oddaní). Oba provádějí kírtan; to znamená, že oba mohou opěvovat Bhagavána a Jeho bhakty. Šástry a bhaktové jsou jediní přátelé a příznivci jivů, a proto jsou samotným životem jivů.

Ti, kdo jsou inteligentní, kteří vždy hledají pravdu a cestu věčného blaha, nemohou žít bez společnosti sádhuů a šáster. S pevnými sliby následují sadacaru, počínání vedoucí k pravdě, ve formě cílevědomého odmítání asat-sangy a horlivého přijímání sat-sangy. Proto vždy usilují o bhakta-bhagavat sangu. V nepřítomnosti sádhu-sangy přijímají společnost šáster.

Vědomá bytost neboli džíva nemůže po celých dvacet čtyři hodin žít bez společnosti. Pokud člověk nemá trvale sádhu-sangu jak navenek, tak i v nitru, bude jistě muset přijmout asat-sangu.

Kdykoli, kdy nemáme k dispozici bhagavat (bhakta) sangu, tak jaké jiné příznivé prostředky zbývají než přijetí sastriya sádhu-sangy? Naše inteligence nemůže být pevně zakotvena v Krišnovi bez sádhu-sangy. Jaký užitek tedy získáme ze smyslového požitku vykonávaného na základě předstírané služby, která je bez vedení sádhua a šástry? Jaký užitek získáme, když zůstaneme lhostejní k sádhu-sanze, kde se diskutuje sat-siddhánta?

Mít sangu neboli anugatyu sádhua je samozřejmě službou. Samotná hari-katha vycházející z lotosových úst sádhua, jeho šástra-katha, nás přitahuje k lotosovým nohám Hariho, Gurua a Vaišnavů. Ti, kdo jsou inteligentní, proto vždy udržují svou mysl a život pohroužené do diskuse a služby sádhu a šástry katha. Pokud projevujeme vůči takové diskusi lhostejnost, rozhodně je to pro nás nepříznivé.

Náš předchozí áčárja Šríla Kavirádža Gosvámí Prabhu řekl ve Šrí Čaitanja-čaritámrtě:

siddhanta baliya citte na kara alasa iha ha-ite krsne lage sudrdha manasa

[“Upřímný student by neměl zanedbávat diskusi o takových závěrech a považovat je za kontroverzní, protože takové diskuse posilují mysl. Tak se mysl člověka připoutá ke Šrí Krišnovi.” C.c. Adi 2. 117)]

Hari, Guru a Vaišnava – ti všichni jsou adhoksaja, mimo světskou říši, a jsou nitya-sevya vastu, věčným účelem naší služby. Jejich vědomá a duchovně oživující slova jsou samotnou šástrou. Šástry jsou proto také adhoksaja a nitya. Jestliže to nevíme a budeme-li považovat šástru, Šrí Murti, Šrí Namu a Šrí Vaišnavu za entity světské říše složené z pěti prvků a proto je zanedbáme, určitě se utopíme v bahně přestupků a zůstaneme zbaveni možnosti Jim sloužit.

Pokud se nám nepodaří kultivovat a diskutovat témata týkající se sádhu a šástry, pak se, přemoženi nutkáním k mluvení, nebudeme schopni zdržet diskuzí o neskutečných tématech tohoto světa, ať už otevřeně nebo tajně. Pro inteligentního člověka je proto nezbytně nutné, aby se snažil naslouchat o slávě šáster od oddaných, kteří jsou dobře obeznámeni s jejich významem, i když on sám o šástrách mluvit nechce.

Zpíváním Sri Namy s velkou úctou a sraddhou si člověk postupně pro zpívání vyvine ruci. Podobně si člověk rozvíjí pevnou víru a ruci ve výroky písem tím, že písma pravidelně diskutuje pod vedením sádhua a gurua. V té chvíli džíva získává bohatství v tom, že si uvědomuje, že šástry jsou jejím útočištěm a samotným životem. V té době nemůže žít bez společnosti bhagavat-knihy a bhagavat-oddaného a jejich společnost se stává jediným cílem modliteb a diskuzí.

Ne vždy se nám dostane společnosti žijících sádhuů. Proto nanejvýš soucitný Prabhupáda, můj Áčárjadéva, milosrdně napsal svým následovníkům: “Bez provádění hari-bhadžanu se džíva stane karmím, džňáním a anyabhilásím, dychtivým po jiných motivech než Krišna. Člověk by proto měl neustále volat Bhagavána zpíváním maha-mantry. Prováděním hlasitého kírtanu kršna-námy s pevným počtem kol se člověk osvobodí od anarth a jeho pozemské sklony budou rozptýleny.

„Sastriya sadhu-sanga je správná. Jinými slovy, v počáteční fázi své sádhany se sádhaka musí udržovat v mezích standardů vaidhi-bhakti stanovených sádhuy v šástře.

Poté je pro účely bhadžana-siksy člověk způsobilý pro sádhu-sangu. Když člověk dosáhne vyššího stupně raganuga bhadžanu, může se obrátit na svajátiya-asya-snigdha sádhua za účelem bhadžana-siksy a vykonávat bhadžan pod jeho vedením a pokyny, které mohou být nezávislé na normách jakékoli šástry.

“Měli byste pozorně studovat duchovní časopisy. Až budete mít čas, musíte studovat a diskutovat o Kalyana kalpataru, Prarthaně, Caitanya-caritamrtě a tak dále. Veškeré dokonalosti budete schopni dosáhnout zpíváním bez přestupků. Sri nama se zjevuje, když člověk naslouchá, studuje a diskutuje o šástrách. Vaše současné anarthy se neprojeví tak intenzivně, pokud budete intenzívně provádět šravan a kírtan.”

Samotný Krišna-kírtan je dharmou džívy, jejím přirozeným zaměstnáním. Tento kršna-kírtan je čtyř druhů — náma-sankírtan, rúpa-sankírtan, guna-sankírtan a parikara-vaisistamaya-lila kírtan (kírtan o zábavách nasycených specialitou Krišnových společníků). Nevíme, kdo je Krišna, a proto provádět kršna-kírtan, což je jediné zaměstnání džívy, je pro nás nemožné.

Proto Šríla Vedavjása, zaplavený milostí vůči pošetilým jivám jako jsme my, složil pro naše blaho Šrímad-Bhágavatam. Diskutováním o této paramahamsi-samhitě, Šrímad-Bhágavatamu, se okamžitě zjeví bhakti k Purusottama Krišnovi a rozptýlí nářek, iluzi a strach. Šríla Šukadéva Gósvámí, nejvyšší klenot muktů, osvobozených osob, studoval tento Šrímad-Bhágavatam od Šríly Vedavjásy.

Sám Bhagaván sesílá šástry v podobě sádhua a gurua, protože zapomínáme na Krišnu. Neklademe si potom na naši cestu příznivosti překážky, pokud nerespektujeme nebo neprojevujeme dychtivost diskutovat o takových šástrách, které jsou plné příznivosti a které byly napsány a složeny pouze pro naše blaho?

Jelikož si vůbec nejsme těchto faktů vědomi, je vhodné, abychom dělali sarkastické poznámky směrem k těm, kteří vedou svůj život podle šáster a sádhuů, těm, kteří jsou dobře zběhlí v bhakti-siddhantě, a těm, kterým je Gurudeva dražší než oni sami?

Bhaktové pro blaho jivů pracně a s velkými obtížemi sepisují šástry. Pokud však šástry nediskutujeme a nestudujeme, nejsme vinni zanedbáním? Ti, kteří mají priti (lásku) k Harimu, Guruovi a Vaišnavům, nemohou žít bez priti k šástrám. Jinými slovy, jistě budou mít priti také pro šástry. Šríla Kavirádža Gósvámí Prabhu nám dal konkrétní pokyny pro diskusi o Šrí Čaitanja-čaritámrtě a dalších písmech. Moudrý člověk by měl jistě o všech těchto tématech diskutovat.

maya-mugdha jivera nahi svatah krsna-jnana jivere krpaya kaila krsna veda-purana

[“Podmíněná duše nemůže oživit své vědomí Krišny vlastním úsilím. Proto Pán Krišna svou bezpříčinnou milostí sestavil védskou literaturu a její doplňky, Purány.” (C.c. Madhya 20.122)]

‚sastra-guru-atma‘-rupe apanare janana ‚krsna mora prabhu, trata‘—jivera haya jnana

“Zapomnětlivou podmíněnou duši vzdělává Krišna prostřednictvím védských literatur, realizovaného duchovního mistra a Nadduše. Díky nim může porozumět Nejvyšší Osobnosti Božství takové, jaká je, a může pochopit, že Pán Krišna je její věčný pán a vysvoboditel ze spárů máji. Člověk tak může získat skutečné poznání o svém podmíněném životě a může pochopit, jak dosáhnout osvobození.” (C.c. Madhya 20.123)]

sadhu-sastra-krpaya yadi krsnonmukha haya sei jiva nistare, maya tahare chadaya

“Pokud se podmíněná duše stane vědomou Kršny milostí světců, kteří dobrovolně kážou pokyny písem a pomáhají jí, aby se stala vědomou Kršny, podmíněná duše je osvobozena ze spárů máji, která se jí vzdává.” (C.c. Madhya 20.120)]

V tomto světě máme nesmírné možnosti naslouchat světským řečem, ale je zde velký nedostatek hari-katha. Proto by měl každý dychtit naslouchat hari-katha – jinými slovy diskutovat o šástře. To je moje modlitba ke všem.

(Přeloženo z časopisu Sri Gaudiya Patrika, vydání 10/11)

Článek přeložil: Premakanda Prabhu